Deutsch

Masopusty na Prácheňsku

Prácheňsko je historické území na jihozápadě Čech. Je to malebný kraj se zlatonosnou řekou Otavou, posetý stříbřitými rybníky, rozlehlými poli, voňavými lesy a loukami, které prostupují malé remízky. Směrem k Šumavě nabývá krajina kopcovitý charakter. Po staletí zde, na stejném místě, žijí celé rody. Lidé tu zapustili hluboko své kořeny a ctí tradice svých předků. Své místo tu má lidová muzika i četné lidové zvyky.
Jedním z výrazných období zimního zvykoslovného cyklu je masopust stojící mezi dobou vánoční a postní. Bohaté tradice, spojované s masopustním obdobím, sahají hluboko do historie. V minulosti se v ten čas pořádaly četné svatby a na vesnicích se těšily oblibě zabijačky. Masopust vrcholil tzv. ostatky či bláznivými dny, kdy se konaly taneční zábavy, ve městech maškarní plesy, pořádala se obchůzka maškar, nechyběla hojnost jídla a pití.
Masopustní tradice jsou na Prácheňsku i dnes živé. Nechybí obřadní pečivo – koblihy či šišky. Můžeme být svědky bujarého veselí, kdy pestrá směsice masek obchází vesnice a menší městečka, tropí žerty, zpívá, někde také tančí za doprovodu muzikantů, nebo v posledních letech i reprodukované hudby. Maškary mají ledacos dovoleno, většina lidí jim jejich chování toleruje, mnozí se na jejich vtípky těší a štědře je pohostí. Je to pěkná příležitost k zábavě i ke stmelování místní pospolitosti.
Mezi postavami průvodu najdeme masky tradiční jako například šaška, doktora, někdy i se sestřičkou, svatební pár, ženu s dítětem, žida, policajta, kominíka i jiné řemeslníky, kobylu či medvěda s medvědářem. Ale běžně se vedle tradičních masek objevují i masky reagující na aktuální politické, společenské, kulturní nebo i sportovní události.
Masopust je „živý organismus“, jehož tvář se během let proměňuje a vyvíjí. Panu Františku Zemenovi se podařilo na svých fotografiích zachytit prchavé pomíjivé okamžiky masopustní obchůzky a jejich neopakovatelnou atmosféru. Snímky jsou cenným svědectvím o tom, jak se u nás na Prácheňsku žilo a žije.
Irena Novotná (etnografa Muzea středního Pootaví ve Strakonicích.

Organizátorka, moderátorka „Masopustu po česku“ a autorka nově vydaného románu „Mlýn“ Rena Dumont rozená Zedníková emigrovala v sedmnácti letech s maminkou do Německa. I přes jazykovou bariéru vystudovala Státní vysokou školu hereckého umění v Hannoveru a stala se uznávanou herečkou. Mimo jiné si zahrála v Národním divadle v Praze nebo v Burgtheater ve Vídni. Rena je v současnosti nepostradatelnou součástí německé kulturní scény. Hrála i v několika televizních seriálech a celovečerních filmech. Aktivně se jako spisovatelka věnuje psaní knih, které se týkají především historie sudetských Němců, emigrace apod. Předsudky mezi sudetskými Němci a Čechy v roce 1965, jsou centrálním tématem jejího posledního filmu „Honza má pech“, který měl premiéru v roce 2018 v Katovicích a obdržel mnoho cen na mezinárodních festivalech. V roce 2019 obdržela Rena Dumont od FFF Bayern dotaci na scénář celovečerního filmu "Hledači ráje“, filmové adapce jejího prvního románu. 17. února 2022 v rámci akce „Masopust po česku“ v Sudetoněmeckém domě v Mnichově, Rena poprvé prezentuje svůj nový historický román „Mlýn“, jehož fiktivní děj s pravdivým jádrem vypráví o izolaci třech sourozenců na Šumavě.