FRANTIŠEK DOSTÁL

fotograf, porotce ŽWS 2021

Český reportážní a dokumentární fotograf.

Čestný člen Balon klubu Praha a držitel medaile Sic itur ad astra
Člen společnosti The Lihter than Air Society (USA)
Člen redakční rady časopisu Československá fotografie

https://fotokontakt.cz/dostal/

https://cs.wikipedia.org/

Životopis

 František Dostál spatřil světlo světa ve znamení Raka před osmou hodinou ranní v porodnici U sv. Apolináře 21. července 1938 v Praze. V čase základní školní docházky (1944 – 1953) se již naučil zhotovovat kontaktní pozitivy. Rád maloval a zúčastňoval se s úspěchem kreslířských soutěží. V době absolvování Vyšší průmyslové školy strojnické v Masné ulici (1953 – 1957) a při práci s průmyslovým rentgenem poznal fotochemii a fotografický proces. První fotoaparát značky Etareta získal v roce 1955 za peníze vydělané při vysazování stromků v Jizerských horách. Pohybové nadání ho však na čas přivedlo na atletický ovál a jako dorostenec dosáhl na československý rekord ve sprintérské štafetě. Navíc v roce 1954 se stal jako mladší dorostenec vítězem mistrovství Československé republiky ve skoku vysokém. Jeho sportovní kariéru přerušila tvrdá vojenská služba v letech 1957 – 1959. Po vojně nastoupil jako konstruktér obráběcích strojů do firmy Škoda Plzeň (dříve také Leninovy závody) na pracovišti v Praze v Paláci Škoda. V roce 1962 si pořídil fotoaparát Werra s objektivem Tessar a o dva roky později v roce 1964 týdeník Květy mu otiskl první fotografii. Začal poté v tisku publikovat pravidelně a byl aktivní a úspěšný v mnoha soutěžích. Další fotografické vědomosti získával v kurzech v Klubu fotografů amatérů v Praze na Královských Vinohradech sídlícím v paláci Valdek (tehdy pod názvem ÚKDŽ). Tam později jako člen v roce 1983 stál u zrodu tvůrčí fotoskupiny MĚSTO, o jejímž zaměření vypovídá název. Jako člen Svazu českých fotografů brzy získal titul ASČF. Zpracovanými tématy se skupina MĚSTO stala tematicky a stylově nejkompaktnějším kolektivem československé fotografie složené z amatérů i profesionálů. V letech 1973 až 2001 byl kratší dobu členem fotoklubu Asahi Pentax, KFA Královské Vinohrady a rovněž nejstaršího českého fotoklubu fotoamatérů sídlícího v ulici Nekázanka (1. ČKFA Praha). Fotokluby ho svojí atmosférou však neuspokojovaly. Vedle přístroje Asahi Pentax, který získal jako cenu za sportovní fotografii, k němuž byl problém opatřit si další objektivy, vyzkoušel i jiné fotoaparáty. V roce 1976 padl do oka firmě Minolta a získal její podporu. S její nyní poněkud starší technikou fotografuje dodnes, i když firma již neexistuje. Od roku 1975 F. Dostál rovněž publikuje kritické texty, autorské medailony a zajímá se o dějiny české fotografie. Za výstavní aktivitu se stal čestným členem mnoha fotoklubů – v Argentině, Brazílii, Jugoslávii, Německu, Polsku, Velké Británii (The Royal Photographic Society), získal hodně čestných titulů a také přes 100 cen. Nikdy však i přes nabídky nenastoupil na profesionální dráhu. V roce 1972 se stal členem Svazu českých fotografů, kde od roku 2012 pracuje ve sbírkové komisi. Od roku 2003 publikuje v časopise PHOTOLife, který se později změnil na Československou fotografii, kde se stal členem redakční rady. Rovněž publikuje v měsíčníku FOTO video a publikoval i v bývalém časopise Analog. V roce 2008 obdržel cenu ministerstva kultury za celoživotní přínos amatérské fotografii. U příležitosti životního jubilea v roce 2013 obdržel blahopřání a poděkování za svůj přínos amatérské fotografii od ministryně kultury. Titul AFIAP získal až v roce 2019, i když byl k jeho získání navržen již v roce 1976.

Zařazen ve sbírkách

Moravská galerie v Brně (CZ)
Burghausen, Stadt museum (D)
Gabrovo, Dům humoru a satiry (BL)
Jindřichův Hradec, Národní muzeum fotografie (CZ)
Traun, Fotokabinet Willy Hengel (A)
Ostrava, Výtvarné centrum Chagall (CZ)
Praha, Sbírka fotografií Svazu českých fotografů (CZ)
Praha, Uměleckoprůmyslové muzeum (CZ)
Praha, České centrum fotografie (CZ)
Znojmo, Galerie Znovín (CZ)2020

Výstavy fotografií:

Městské muzeum, Frýdlant v Čechách (CZ) 1974
Fotochema, Praha (CZ) 1974, 1982, 1986
Kulturní dům, Praha 4 – Novodvorská (CZ) 1976
Kulturní dům, Ostrava (CZ) 1977
Canon Photo Gallery Amsterdam (N)1977
Tschechisches Zentrum, Berlin (D)1978
Czech Exhibition Hall at EXPO place. Montreal (C) 1979, Czech Hall (Exhibition at the occasion of International Year of Child, together with Dagmar Hochová)
Kulturní dům, Mladá Boleslav (CZ) 1979
Pentacon Haus, Dresden (D)1980
Kulturní dům, Praha 4 – Novodvorská (CZ) 1981
Síň Svazu českých fotografů, Česká Lípa (CZ) 1981
Kulturní dům, Mladá Boleslav (CZ) 1983
Canon Gallery Amsterdam (N) 1986
Galerie NOVA, Košice (SK) 1986
Litva, putovní výstava v pěti městech / Lithuania, traveling exhibition at five towns, 1986
Städtische galerie Traun (A) 1987 (Europäische Fotografen I)
Stadtbücherei, Frankfurt am Main (D) 1988
Fotogralerie am Weinberg, Halle (D) 1988
Kulturní dům, Mladá Boleslav (CZ) 1986 (se skupinou / with MĚSTO group)
Malá galerie Čs. spisovatele, Praha (CZ) 1988
Klub Na Petynce, Praha (CZ) 1988
Dům umění města Brna, Dům pánů z Kunštátu, Brno (CZ) 1988
Galerie Kornerpark, (West Berlin) 1988
Klub Citice, Sokolov (CZ) 1988
Odeon, Praha (CZ) 1989
Futurum, Praha (CZ) 1989
Česká amatérská fotografie 1945 – 1989. Park kultury a oddechu, Praha (CZ) 1989
Galerie Nahoře, České Budějovice (CZ) 1990, 2001, 2008
Kulturní dům, Plzeň (CZ) 1990
Kulturní dům, Opava (CZ) 1990
Malá galerie, Kladno (CZ) 1991
Dům kultury, Praha – Smíchov (CZ) 1991
Galerie knihkupectví bří Čapků, Praha (CZ) 1992
Galerie Volland, Berlin (D) 1992
Galerie Pražské energetiky, Praha (CZ) 1999
Nürnberger Rathauses (D) 2000
Malostranská beseda, Praha (CZ) 2001
Galerie KrausERBEN, Dresden (D) 2004
Neuer Berliner Kunstverein, Berlin (D) 2004
Francouzský institut, Praha (CZ) 2008
Městský úřad, Jablunkov (CZ) 2008
Nový Smíchov, Praha (CZ) 2008
Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (CZ) 2009
Galerie Svazu českých fotografů, Praha (CZ) 2009
Galerie Academic, Roztoky u Prahy (CZ) 2010
Galerie Čerťák, Tmaň (CZ) 2010
Novoměstská radnice, Praha (CZ) 2011
Senát České republiky, Praha (CZ) 2011
Klub Koníček, Lucerna Praha (CZ) 2010, 2012, 2013, 2018
Warenhaus, Konstanz (D) 2013
K – Café, Praha (CZ) 2013
Pražský hrad, Praha (CZ) 2014
Městská knihovna, Most (CZ) 2014
Městská galerie Vodňany (CZ) 2015
Portheimka, Praha (CZ) 2015
Hotel ICON (CZ) 2016
Muzeum Blatná (CZ) 2016
K – Café, Praha (CZ) 2017
Muzeum Blatná společně s A. Vykulilovou (CZ) 2017
PRE Praha (CZ) 2017
Galerie Lugano (Švýcarsko) 2017
K – Café, Praha (CZ) 2018
Studijní knihovna Hradec Králové (CZ) 2018
Klášter Borovany, 2018
Kavárna Blatná, 2018
Kavárna Lucerna, 2019
Topičův salon, Praha 2019
Folimanka, Praha 2019
Divadlo Nový Bor, 2019
Muzeum Waldes, 2020
Blatná, 20202018

Fotografické publikace 

František Dostál, Trvalé bydliště Praha, Praha 1986, výbor z díla českých básníků (ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
František Dostál, Lidé pravdě podobní. Praha 1988, text Jiří Šerých (ocenění v soutěži o Nejkrásnější knihu roku)
František Dostál, Život je pes, Praha 1988, 2. vyd. 1991, text Jiří Žáček
František Dostál, Život na psí knížku, Praha 1992, text František Dostál
František Dostál, Praha po sezoně, Žďár nad Sázavou 1995, text Jiří Šerých
František Dostál, Letní lidé, Praha 1996, text Vladimír Kovářík
František Dostál, Karel Sýs, Praha zezadu, Praha 1999, básně Karel Sýs
František Dostál, Jaroslav Dodal, Psy Dodal Dostál, Praha 2000
František Dostál, Život je prevít ale krásnej‘, Praha 2001, text František Dostál
František Dostál, Toto město je k pronajmutí, Praha 2003, text František Dostál
František Dostál, Fotograf žije dvakrát, Praha 2005, text František Dostál
František Dostál, Toto město je na prodej, Praha 2006, text František Dostál
František Dostál, Paříž, Pardubice 2007, text Pavel Cmíral
František Dostál, Fotořečiště 1, Praha 2007
František Dostál, Fotořečiště 2, Praha 2008
František Dostál, Fotořečiště 3, Praha 2009
František Dostál, Fotořečiště 4, Praha 2010
František Dostál, Praha ve společné péči obyvatel, Praha 2010, úvod Bohumil Hrabal,
text Jiří Šerých
František Dostál, Letní lidé, Praha 2010, 2. přepracované vyd., text Antonín Dufek
František Dostál, Karel Sýs, Paříž za humny Prahy, Praha 2011
František Dostál, Fotořečiště 5, Praha 2011
František Dostál, Fotořečiště 6, Praha 2012
František Dostál, Život na psí knížku, Praha 2012, 2. přepracované vyd., text Radek Burda
František Dostál, Fotořečiště 7, Praha 2013
František Dostál, Fotořečiště 8, Praha 2013
František Dostál, Fotořečiště 9, Praha 2014
František Dostál, Fotořečiště 10, Praha 2014
František Dostál, Fotořečiště 11, Praha 2015
František Dostál, Jdeme na jedno, Praha 2015, text Ivan Hlas
František Dostál, Fotořečiště 12, Praha 2015
František Dostál, Fotografie, Praha 2015, text Jiří Šerých
František Dostál, Fotořečiště 13, Praha 2016
František Dostál, Fotořečiště 14, Praha 2016
František Dostál, Alena Vykulilová, Cesta pro dva, Praha 2016
František Dostál, Fotořečiště 15, Praha 2017
František Dostál, Fotořečiště 16, Praha 2017
František Dostál, Fotořečiště 17, Praha 2018
František Dostál, Pražský chodník vypráví, Praha 2018
František Dostál, Blahoslavená žízeň, verše Karel Sýs, Praha 2018
František Dostál, Fotořečiště 18, Praha 2019
František Dostál, Jak jsem potkal Evy, Praha 2019
František Dostál, Moje rodné Vršovice, Praha 2019
František Dostál, Fotořečiště 19, Praha 2020
František Dostál, Letní lidé 2, Praha 2020
František Dostál, Fotořečiště 20, Praha 2020
František Dostál, Nádraží Braník aneb vlak do stanice touha, Praha 2021

Podíl na publikacích

Photography Year Book 1980, 1985, 1991, 1992, England
Karel Sýs, Pražský chodec II, Praha 1988
David Žák, Jak padá podzim, České Budějovice 1990
Ondřej Neff, Černobílé hodinky, Praha 1991
Jan Vyčítal, Čaj s příchutí jehličí, Praha 1992
Jan Nouza, Rytíři naděje, Praha 1993
Miroslav Holub, Ono se letělo, Plzeň 1994
Eduard Škoda, Tři tucty toulek Prahou, Praha 1994
Kolektiv autorů, Smějeme se sobě i době, Žďár nad Sázavou 1994
Jan Vyčítal, Potlach, Praha 1998
Eva Frantinová, Kosti jsou vrženy, Praha 2000
Jana Moravcová, Případy vlídného detektiva, Praha 2000
Marta Bednářová, K mrtvým se na čaj nechodí, Praha 2000
Zdeněk Hrabica, Jak jsem je poznal, Třebíč 2001
Marta Bednářová, Životní křižovatky fotografa Františka Dostála, Praha 2002
PHOTO life, Svět lidí a tváří, Praha 2003
Voller Ernst, Komische fotos, Německo 2003
Hanka Hosnedlová, Saltem do života, Třebíč 2004
Jacques Prévert, Nadosmrti dítětem, Praha 2004
Jiří Žáček, Jak jsem potkal mořskou pannu, Praha 2006
Jan Maruna, Anděl od aquilejské basiliky, Brno 2007
Mariusz Szczygiel, Udělej si ráj, Praha 2011
Mariusz Szczygiel, Láska nebeská, Varšava 2012, Praha 2012
Jana Balážová, SPOLU, aneb když text pohladí fotografii, Praha 2013
Karel Sýs, Apokalypsa, Praha 2013
Jana Koubková, Básně z jazzové dásně, Praha 2014
Josef Sudek v rozhovorech a vzpomínkách, Praha 2014
Jiří Sehnal, METANOIA, Desing studio 90, 2015
Jiří Žáček, Šansony, Praha 2015
Jiří Žáček, Basta fidli neboli Tak pravil XY, Praha 2017
Jiří Žáček, Café Robinson, Praha 2018

Bibliografie

Encyklopedie a dějepisy / Encyclopedies and Histories:
Photographers Encyklopedia International 1839 to the present, Hermance / Genéve 1985
Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Praha 1993
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 – 1998, Ostrava 1998
Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, Praha 2006
Dějiny českého výtvarného umění 1958 – 2000, Praha 2007
Oxford Encyclopedia Ltd., Bratislava 2016

Časopisy

Fotokinomagazin (Leipzig) 1975, No. 3
Mladý svět (CZ) 1977, No. 28
FOTO (NL) 1977, No. 6
Revue Fotografie (CZ) 1978, No. 1
Revue Fotografie (CZ) 1978, No. 4
Sovětskoje foto (SSSR) 1978, No. 12
Annual Minolta Mirror (J)1979
Československá fotografie (CZ) 1980, No. 1
Photo Revue (München) 1982, No. 5
FOTO (PL) 1984, No. 2
Revue fotografie (CZ) 1984, No. 1
Výtvarníctvo, fotografia (CZ) 1984, No. 7
FOTOGRAFIE (Greece) 1984, No. 42
Signál (CZ) 1985, No. 35
Mladá fronta (CZ) 16. 3. 1985
Annual Minolta Mirror (J) 1986
Fotokinomagazin (D) 1986 No. 9
Revue Fotografie (CZ) 1988, No. 3
Kmen (CZ) 1988, No. 32
FOR YOU (CZ) 1989, No. 4
Fotografie magazín (CZ) 1993, No. 10
Fotografie magazín (CZ) 1998, No. 8
PHOTO life (CZ) 2001, No. 21
Fotografie magazín (CZ) 2001, No. 7
Fotografie magazín (CZ) 2003, No. 8
FOR MAN (CZ) 2008, No. 10
FOTO Video (CZ) 2008, No. 10
FOTO Video (CZ) 2009, No. 11
DIGI foto (CZ) 2010, No. 10
Čs. fotografie (CZ) 2011, No. 3
Fotograf (CZ) 2011, No. 17
HOST (CZ) 2011, No. 6
FOTO Video (CZ) 2013, No. 7
FOTO (CZ) 2013, No. 12
FOTO Video (CZ) 2013, No. 10
Revue 50 plus (CZ) 2013, No. 10
FOTO video (CZ) 2014, No. 4
Revue art (CZ) 2015, No. 4
Literární noviny (CZ) 2016, No. 2
INTERVIEW (CZ) 2016, No. 3
SONDY (CZ) 2017, No. 6
KVĚTY (CZ) 2019, No.
FOTO Video (CZ) 2019 No. 12

Řekli o Františkovi

Ondřej Neff:

Rád bych potkal člověka, který ještě nikdy žádnou Dostálovu fotografii neviděl.
Jiří Macků: Vystihuje typicky “dostálovským” způsobem lidi kolem sebe. Má to cosi z americké pouliční fotografie. Dostál nepracuje s “podtexty”, jeho výpověď je přímá a celou svou podstatou spočívá na velkém daru objevného vidění.

Josef Fousek:

Jsem rád, že František má také rád tu “holku” Fotografii, která je jakýmsi svědomím minulosti. Pamatuji si, že v dobách totality napsal o mých fotkách slova uznání, za něž mu bylo od politických činitelů vynadáno. Navíc mám rád jeho fotografie lidiček z ulice, protože je v nich člověčenství a humor.

Jaroslav Dodal:

V tiskárně Mladé fronty jsem v sedmdesátých letech pracoval jako rytec a vídal Dostálovy fotografie tištěné v Mladém světě a Večerníku Praha. S kolegy jsme se nad nimi řechtali, a já si myslel, že je autorovi vracejí. Až jsem je našel vyhozené v bednách, a byly polité i kafem! Udělal jsem z nich na stole pod sklem galerii a ostatní se na ně chodili koukat. Humor vždy chodí po klikatících se pěšinkách.

Ivan Hanousek:

František Dostál je osobnost. Samorostlá, výsostně individuální, nikoliv intelektuální. Blíž Hrabalovi než Škvoreckému, blíž k Ladovi než Steibergovi.

František Cinger:

Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

Josef Kobra Kučera:

František Dostál je fotograf nejčistšího zrna. Osobitý a jemu vlastní laskavý pohled na náš často krutý svět nám polidšťuje duši.

Jiří Teper:

Bohumil Hrabal o sobě tvrdil, že není vlastně spisovatel, ale zapisovatel. A František Dostál se nepředstavuje jako fotograf, nýbrž fotografující. To není náhodná podobnost slovních hříček. Oba tak ve zkratce představují svou tvůrčí metodu. Vše podstatné už je hotovo, jen to zapsat a vyfotografovat. Jen? Ach ano, má to maličký háček. K uplatnění této metody nestačí pořídit si psací stroj či fotografický aparát. Je nutné pořídit si srdce, ten nejdražší, nejcitlivější i nejkřehčí aparát na světě.

Jiří Šerých:

Budete-li v pokušení s někým a s něčím srovnávat Františka Dostála, poměrně záhy dojdete k přesvědčení, že žádný nový směr nezaložil a ani se k tomu nechystá. Uprostřed moře živé fotografie ho můžete odrazit téměř v komkoliv a kohokoliv zase v něm. Vymezuje ho ovšem obzvláštní smysl pro humor, takže mu mohou jít za kmotry Francouz Robert Doisneau a Američan Elliott Erwitt, které má opravdu rád.

Miroslav Hucek:

Dříve byl prostě kontrast života větší, což krásně zachytil třeba kolega František Dostál. Dnes to není tak markantní, protože se obrazně řečeno, značkové zboží velice přiblížilo vietnamskému, mnohdy k nerozeznání.

Radek Burda:

Ach, to stále se opakující bláznovství! Jistěže ano. Pokud bude každý usilovný, najde také krásné fotografie, ale František Dostál bude jen jediný. Stále to bude on, i přes svůj věk plachý kluk s fotoaparátem a se smyslem zachytit šmíru, a přitom i vtip.

Ludvík Baran:

Je to typ vtipné magazínové fotografie, který někde přerostl v lidský projev s citovým a estetickým nábojem. František Dostál sleduje život laskavým pohledem. Všímá si spontánních výjevů a chování lidí s pochopením, bez výsměchu či ponižování těch druhých. Žije prostě s nimi.

Dušan Veselý:

Závěrku svého fotoaparátu otevřel vždy jen, když mu to přikazovala intuice, nikoliv požadavek zadavatele. Jedině tak si mohl pro sebe zaručit skutečnou tvůrčí svobodu a vyhnul se obrazovému klišé.

Rudolf Stáhlich:

Lidé v pražských ulicích, lidé na plovárně, prostě lidé v situacích, které umí jen on. Ten jeho fotografický humor, typicky milý a svou častou absurditou neobvyklý, a přitom krásně pochopitelný.

Petr Vilgus:

O Františku Dostálovi se říká, že je fotografem humoru. Někdy jsou to takové prsaté řachandy s věncem půllitrů v rukou, častěji jde však o druh legrace, který vám jen slabě zacuká koutky rtů.

Jan Stern:

František Dostál patří k nejpozoruhodnějším zjevům české fotografie 20. století. Proslul svou foto-analýzou všedního života, která byla mnohdy tak „přesná“, až ho někteří závistivci obviňovali, že snad své snímky pracně inscenuje. Jenže Dostál nic inscenovat nemusí (ač to dělávali i ti největší z největších, jak už dnes víme). Dostál prostě vidí.

Richard Crha:

Už je to tak, František Dostál má s prominutím oči. A ta jeho laskavá kukadla jsou natolik drzá, že si dovolují vidět hledáčkem života věci nebývalé, jež unikají i těm, kteří pro jistotu nosí od očaře potvrzení v kapse, že ještě vidí dobře.

Silvie Miková:

Čím jsou Dostálovy fotografie výjimečné? Není to ani sotisfikovaný koncept ani exkluzivní forma, je to humor. Laskavý pohled na člověka a na prostředí, v němž žije, na všechny jeho každodenní útrapy, pohled jakoby volně navazující na humanistickou fotografii.